Lidské hnízdo v ptačí zahradě

Nízkoenergetická dřevostavba na patkách
nad terénem, obložená modřínovým dřevem.
Pro zvětšení klikni na obrázek

Do vesničky Hřídelec v Českém Ráji projektujeme domek, který se stane krásným hnízdem pro člověka v zahradě, věnované uchování vody v krajině, přirozené květnaté louce a divokým větrolamům, uzpůsobeným pro hnízdění ptáků i přirozenou ochranu biotopu člověka spolupracujícího s přírodou.

Zahrada se rozprostírá na západní straně malého údolíčka na konci vesnice, kudy kdysi protékal potok. Dnes je jeho proud vedený v potrubí pod zemí. Za složitých vyjednávání s úřady umísťujme poblíž bývalého potoka soustavu jezírek, která je napájená především dešťovou vodou ze střechy přilehlého kostela.

Dům stojí na svahu nad koupacím jezírkem. Ze strany jezírka jsme pod domem vytvořili prostor, letní zahradní kuchyně. Zároveň tudy pod domem "proplouvá krajina zahrady". Anebo se dům snaží uchytit mezi větvemi jako ptačí hnízdo?

Přízemí domu je uspořádané kolem akumulačních kamen na dřevo. Místnosti jsou docela velké. V hlavním obytném prostoru je kuchyně od relaxační části oddělená mlynářským schodištěm, které zároveň slouží jako úložná skříň. Kamna jsou dostatečně veliká, aby na nich mohli odpočívat dva lidé. Ke kamnům v přízemí přiléhá ložnice, koupelna a nika na sušení oblečení v zádveří.

Mlynářské schody vedou do patra, kde je v polovině půdorysu domu podkrovní místnost, která slouží jako pokoj, druhá ložnice a pracovna. Z této místnosti lze přejít po lávce nad obytným prostorem do vlaštovčího hnízda, které s vznáší nad obytným prostorem. Jeje, do tohohle domu se vejde lidí!

Užitková plocha přízemí a patra: 89m2
Zastavěná plocha s terasami: 148m2
Zastavěná plocha přízemí: 66m2
Plocha zastřešených teras bez suterenu: 82m2
Studie Petr Hájek, Pavlína Vlková
Projekt: Petra Vlková  

 

Pelíšky jsou na prodej!

Pelíšky jsou na prodej! Ale ne... Ne dům, ale projekt. Chceme, aby si každý mohl dovolit vlastní bydlení. Chceme aby naše práce byla dostupná obyčejným lidem, kteří žijí skutečný život. A tak se vydáváme cestou sdílení vyzkoušených projektů.  Pro info kontaktujte Renatu, www.pelisky.org

Video zde.

Bydlíme ve velkých domech. Utrácíme mnoho peněz za jejich pořízení a jejich provoz. Velikou část své životní energie nenávratně investujeme do jejich splácení a úklidu.

Normy pro návrhy domů jsou pod tlakem Evropské unie a lobování výrobců materiálů přizpůsobovány ve prospěch rychlého výdělku. Reklama opřádá své sledovatele iluzí o luxusu, která spočívá ve velikosti stavby a izolaci člověka od vnějšího prostředí (zvuky, chlad, přílišné teplo, nezvaný „host“, sluneční záření).

Státní opatření pro snižování spotřeby energií na provoz domu nesouvisí s úsporou našich finančních prostředků, ale přesně naopak, způsobuje zvyšování našich výdajů pro pořízení bydlení (a to i v případě, že jsou schovány za dotační titul). Návratnost investic je dlouhodobá v řádech desítek let.

Českému člověku se ztratilo svobodné právo na bydlení podle svého. Od roku 2020 bychom měli projektovat rodinné domečky výhradně pasivní s izolačními trojskly a čtyřskly a s rekuperací, abychom naplnili státní plán pro snížení emisí o 40%.

Jenže někdo ty materiály musí zaplatit. Budeme to my! Přesto si dovoluji tvrdit, že nejvíce za to zaplatí naše příroda (v důsledku zase my), která se už nyní třepe z posledních sil. Až opět vzroste objem výroby polystyrenu, minerálních vat, těžba hlíny a kamene, dostane Země od člověka další podpásovku. Země se neptá.

Životním prostorem člověka však není jen dům, ale také zahrada, její okolí, vesnice, stát a Země. Rozebereme Zemi a postavíme z ní dům? Zavřeme se do něho, abychom neviděli tu bídu za okny, schováme se před horkem a zimou, protože ty už se zdají být nesnesitelné a nakonec čerstvý vzduch vyměníme za filtrovaný? Tam vážně spějeme. Ale chceme to?

Pojďme se, prosím, vydat jinou cestou …

Vznik Pelíšků

Vznikl domeček. Vznikl domeček z nouze. Ten domeček nestál miliony. Stěny a střechu má zateplené minimálně, v koupelně má dřevěnou podlahu, nemá jedinou chodbu ani předsíň, místo schodiště má žebřík. Nemá radiátory ani podlahové topení. Vypínače a zásuvky aby jeden pohledal. Podlaha netlumí kroky a příčky netlumí hlasy. Snad outsider? Nikoliv. Útulný domov! Pelíšek.

A hle! Co neduhem se může zdát, přínosem je. Izolace stěn a střechy na zimu člověku stačí, protože akumulační zděná hliněná kamna uprostřed domu sálají do všech stran teplo podobně jako slunce. Nastav slunci tvář. Je přirozené, že máš v zádech stín. Krevní oběh si libuje. Pomalu se rozvzpomínáme, že tím pravým luxusem je zdraví nikoliv pohodlí a že jedině když je člověk zdravý, cítí se pohodlně. Dřevo časem poroste na zahradě. Na té samé zahradě, která stíní střechu před letním žárem. Zahrada, ten pravý prostor pro život, společník a partner, ochránce a zdroj jídla. Pelíšek poskytuje domov, útulné zázemí pro jeho stvořitele. Co chcete víc?

Základní filosofie Pelíšků

Můžeš mě postavit sám se svými přáteli a s pomocí přírodních stavitelů. Jsem skromně izolován, přesto Ti v zimě bude teplo. Investuj raději do dobrých kamen. Schodiště jsem zavrhnul, měl bych veliké břicho a Ty bys musel platit víc peněz za to schodiště i za to břicho. Mám nízko střechu, aby ses musel na žebříku přikrčit, protože chci, abys dolu lezl pozpátku. Ale mám dlouhou střechu, tak akorát, aby mě letní slunce nepálilo do oken, a zimní slunko mi hřálo svými paprsky protilehlé stěny. To je žůžo!

Podlahu mám dřevěnou, protože se mi to líbí. Dokonce i v koupelně. No a? Vždyť mám vanu, ne bazén! Příčky mám též dřevěné. Některé s výplní, jiné ne. Váhal jsem dlouho, jestli v ložnici odtlumit hlasy a nebo raději pustit teplo, když mám jedna kamna. Nakonec jsem se rozhodl tlumit hlasy a teplo pustit dveřmi. Ale kroky netlumím. Běhá se venku. Představ si, že nemám v obvodové stěně předstěnu pro vedení instalací. Mám těch instalací totiž tak málo, že by mi byla zbytečná. Na co deset vypínačů, když mi stačí dva? No, když chceš, můžeš si mě upravit. Můžeš přidat tepelnou izolaci do stěn i do střechy. Pořád budu pěkný. V koupelně kolem vany si můžeš udělat hliněné omítky s rybičkami a mořskými vlnkami. Bude to příjemný kontrast k dřevěným prkenným obkladům. Jeden můj kamarád to má a moc se mi to líbí. Ale zase nemá venkovní zastřešené terasy jako mám já, a to bych teda nevyměnil za nic na světě! Protože na těch terasách můžeš spát, vařit, pracovat, meditovat, dokonce milovat (pssst, nikomu to neříkej) a bez toho by mě teda kus chybělo. Zkus si vylézt z postele do mokrých bot, brrr. Já Ti říkám, snadno se zamiluješ!

Jsem foňavý a jsem frajer! Dost si se mnou pohráli, mazlili se se mnou, otáčeli mě ze všech stran, přemýšleli o mě a pak mě poslali do světa, abych poctivě sloužil. A já jsem tu výzvu přijal. A až dosloužím, zmizím v přírodě. Tam, odkud jsem přišel.

Poslání Pelíšků

Každý má právo na život, k tomu potřebuje v našich klimatických podmínkách a v naší společnosti bydlet. Nikdo nemá právo drancovat Zemi. Každý sám je zodpovědný za své postoje, za své činy. Jak uživatel domu, tak jeho stvořitel. Každý si může zvolit svou cestu a respektovat cestu druhého. Pelíšky jsou takové, jaké jsou a poskytují alternativu levnějšího (nikoliv lacinějšího) života, než nabízí současný většině nedostupný standard. Chceme-li zlevnit stavbu, šetříme prostorem. Chceme li zvětšit užitnou plochu domu, zvětšíme tu venkovní a přesuneme aktivity z domu ven. Na zastřešenou terasu. Proč bychom trčeli mezi stěnami, když život je za nimi? Každý, ať investuje do domu podle svých možností a s vědomím, že morální životnost staveb je 15 let a že čas rychle utíká. Každý, ať přijme důsledky toho, co stvořil.

Výzva Pelíšků

Rozhlížej se po svém nitru. Studuj a tvoř srdcem.

Autorka textu: Ing.Petra Vlková - projektantka

Informace o typovém projektu Pelíšky

Projekt Pelíšky je útulný domek, který je menší než rodinný dům a z hlediska filozofie rodové zahrady je to ten dům, kde můžete vytvořit rodinné hnízdo a přivést na svět děti. V nevelkém domě může bydlet pár nebo rodina s malými dětmi, v pozdějším věku dětí bude vhodné uvažovat o vejminku pro dítě nebo rodiče, tak jak je tomu v našem referenčním realizovaném domě u Renaty a Toma na Brněnské přehradě. 

V přízemí domu je velký obytný prostor s výhledem do zahrady na všechny světové strany a se dvěma východy francouzskými okny a jedněmi vstupními dveřmi. Obytný prostor je šikovně rozdělený na obývací (32m2) a kuchyňskou (15m2) část akumulačními kamny kombinovanými se sporákem na dřevo. V severovýchodním a severozápadním nároží domu je koupelna, respektive ložnice. Nad obytným prostorem je v podkroví obytná galerie a malá ložnice.

Z venčí přiléhají k domu zastřešené terasy - malá, v jižním štítu, která je tu ke slunění na jaře a na podzim a také její zastřešení působí jako slunolam, který brání slunečním paprskům, aby v horkých letních dnech překročily práh francouzských dveří. Ze severu k domu přiléhá velká severní obytná terasa o ploše 22m2, kam můžete umístit letní kuchyni s jídelnou, posezení, pracovnu, nebo venkovní spaní. V dnešním horkém podnebí je severní terasa ideální: v teplé polovině roku, kdy se terasy využívají, je ráno a večer prosluněná z východní a západní strany, v poledne je tu skutečný stín a můžete nechat vstup do domu francouzskými okny otevřený. 

Dům je orientovaný na jih štítovou stěnou, jejíž okna jsou vybavena vnějšími roletami nebo okenicemi anebo slunolamem. Podle potřeby lze natočit dům až o 90 stupňů na východ nebo na západ.  

Všechny vnitřní povrchy včetně povrchů v koupelně jsou v typovém projektu obložené dřevem, stejně jako povrchy vnější. Strop nad přízemím má viditelné nosné trámy i průvlaky. V projektu najdete skladby obvodových stěn ve variantě nízkoenergetické i pasivní a skladby podlah v přízemí pro nízké anebo střední a vysoké radonové riziko. Dům stojí na základových pasech bez železobetonové desky (vycpané polystyrenem). Namísto toho je mezi pasy je štěrkový podsyp, který zabrání přístupu vlhkosti a na něm leží dřevěná konstrukce vyplněná tepelnou izolací.

Součástí projektu jsou kromě všech stavebních výkresů, skladeb konstrukcí a technické zprávy také statické výkresy všech nosných dřevěných konstrukcí, požární zpráva a rozpočet a výkaz výměr pro výstavbu na klíč. Ostatní náležitosti k povolení stavby najdete v e-booku, který Vám na požádání pošleme. Další informace na emailu uvedeném níže. 

Užitná vnitřní plocha:    84,3m2

Zastavěná plocha s terasami: 91.3m2

Obestavěný prostor: 352m2 bez teras

Cena projektu: 50.000,-Kč

Realizace svépomocí je možná od cca 700.000,-Kč

Realizace firmou "na klíč" cca 2.200.000,-Kč
(celková cena záleží na místních podmínkách,
vašich možnostech a konkrétních nabídkách řemeslníků a stavebních firem).

Technické dotazy na architekta: pavlinavlkova@fastmail.com

Pro zvětšení klikni na obrázek

Požárně nebezpečný prostor (šlehající plameny
v případě požáru) by neměl zasahovat 
na sousední pozemky. Zkontrolujte 
umístění domu na svém pozemku :-)

Světlina pod Černou Horou - Roubenka v Malých Karlovicích

Situace - klikni na obrázek

Pod hřebenem Javorníků je v lese mýtina, na které stálo malé hospodářství, jehož dřevěnice  podlehly zubu času. Na místě starých budov stavíme malou roubenku o rozměrech 7 x 7m, letní kuchyni, stodoličku a saunu u jezírka. Stavba bez elektřiny bude sloužit k rekreaci, vzájemnému setkávání lidí a práci na sobě v experimentu soužití člověka s přírodou.

Ve spolupráci s tesaři jsem nakreslil tvarové výkresy jednoduché srubové konstrukce. Jojo roubenka - to je výzva - krystalická logická konstrukce, žádné fantazírování a přitom vždycky krása. Vnitřní prostor je bez příček, uprostřed bude schodiště do podkroví a kamna. Z východu, do prudkého svahu je přístavek se šatnou a hygienickou buňkou. Dům nebude mít rozvody alektřiny ani vody. Namísto toho má venkovní kuchyni, studnu a kadibudku. Navíc saunu u přírodního jezírka. Právě jsem se vrátil z místa z brigády, během které se prováděly terénní úpravy, těsnění spar mezi trámy a připravovaly se patky pro stavbu letní kuchyně. Zůstal jsem na tomhle krásném místě ještě dva dny kvůli rekreaci. A zase se vrátím :-)

Tvarový výkres od architekta byl v detailech upravený
v prováděcí dokumentaci i na stavbě

Jižní průčelí směrem k terase a západní svah.
Speciální francouzská okna pro srub nad základovým
trámem, aby to drželo :-) 

Nedělený vnitřní prostor světnice.

Severní pohled na paseku.

Nezaměnitelné tvarosloví roubených staveb.

Osobní dům a rodová zahrada.

Bydlení naruby. Velká zahrada, velké terasy, malý dům.

Není jedna cesta.

"Bojem s existující realitou nic nezměníš. Chceš-li cokoliv změnit, vytvoř nový model, který učiní současný model zastaralým" - architekt Buckminster Fuller.

Svět se větví. Dnes už není možné, aby kdokoliv přicházel se svojí pravdou jako universálním nebo jediným správným řešením. To rozvazuje ruce k činům. Není třeba a není ani možné čekat na to, že nám vnější svět naznačí cestu. Je třeba hledat, nacházet, učit se a konat podle svého svědomí, dělat co nám dělá radost, zkrátka jít svou cestou. Pokud se nebudeme chovat agresivně a nutit svoje pravdy lidem kolem sebe, nikdo nám na naší cestě nebude bránit.

Jedním z nejdůležitějších a nejpřirozenějších úkolů člověka na zemi je vedle osobního růstu a rozvoje vytvoření a rozvoj vlastního životního prostoru. Vytváření domova. Touhu a dovednost vytvořit svůj domov v sobě máme uloženou stejně jako schopnost vytvořit svoje tělo a zachovat svůj rod. Potřeba vytvořit svůj životní prostor je stejně silná jako právo na život.

Strom je krásnější než dům.

Koho oslovují filozofie návratu člověka k přírodě, jistě cítí, že k realizaci šťastného a udržitelného bydlení, k zapuštění kořenů, nestačí betonová buňka v souřadnicích čtvrti, ulice, a poschodí. Uvědomujeme si, že člověk přes veškerý civilizační rozvoj stále žije v přírodním těle, které je živeno přírodními silami a které, chtě nechtě hledá svůj domov v přírodním prostředí. Domovem přírodně smýšlejících lidí je zahrada. Dům je její přirozenou a potřebnou, nikoliv však primární součástí. Středem domova je v zahradě obytný palouček s koupacím jezírkem mezi květinovými i plodivými záhonky, stíněný v létě ovocnými stromy a zdobený v zimě huňatým vánočním smrčkem. K obytné zahradě dům tvoří zázemí ve formě prostorné terasy, propojené velkými okny s přiměřeným vnitřním prostorem, z něhož pozorujeme nejkrásnější místa zahrady, i všechny její bytosti od kamen ve chvílích pohody za nepříznivého počasí.

Zahrada zraje a roste do krásy a podoba každé rostliny je dokonalejší, než sebelepší design domu. Naproti tomu umělé struktury musíme do posledního šroubečku vybudovat z vlastní síly, musíme je udržovat, obnovovat a živit energií, za kterou platíme a kterou velice často bereme z planety bez náhrady. Naproti tomu zahrada nestárne, ale zraje, roste a plodí z přirozených přírodních sil. Pokud se

Slamáček na Těrlicku

Autor Petr M.Hájek, kreslil Martin Šimek

Okraj rozvolněné venkovské zástavby, typické pro Severní Moravu, kousek na přehradu, výhled na Beskydy, mírný severní svah...

Dům je usazený do dolní části zahrady, pod domem je místo pro kořenovou čističku a izolační zeleň, vlevo od domu je rezerva na dostavbu vejminku, vpravo příjezd a prostor pro technické práce jako je například příprava dřeva. Nad domem je navržený obytný palouček s přírodním jezírkem a záhony. Horní hranici zahrady bude tvořit maliniště a neprůchodná zeleň jako nízká izolace od sousední pastviny, která nezastíní výhled na Beskydy. Celá kompozice je díky navrženým velkým stromům chráněna větrolamy ve sluneční pasti.

Dům je modelovým příkladem malého kompaktního domku bez rozvodů topení, vytápěného těžkými akumulačními kamny na dřevo. Teplo je všude, kam sálavá kamna "dohlédnou". Obytný prostor v přízemí je zároveň členěný a zároveň propojený do jednoho celku. Posadíte - li se ke kamnům, za zády máte malá okna na sever a před Vámi se otevírá pohled na Beskydy i na vlastní zahradu rozlehlým francouzským oknem širokým osm metrů, které začíná v kuchyni a bez přerušení vede za rámem posuvných dveří až do ložnice.

Dům je nízkoenergetická dřevostavba, založená na patkách. Obvodové stěny jsou zateplené slaměnými balíky, podlaha přízemí a střecha jsou zatepleny klimatizérem - foukanou celulózou. Štíty jsou obložené modřínovým dřevem.

Hrubá podlažní plocha přízemí: 68,5m2

Obestavěný prostor: 535m3

Zatavěný plocha ke sloupkům podepření teras podle vyhlášky: 121,6m2

Studie: Petr M.Hájek

Projekt: Jan Stojaspal

Pro zvětšení klikni na obrázek

Zahrada je řešená jako relaxační i plodivá.

Půdorys je kompaktní, uprostřed jsou kamna,
která sálají do všech prostor. Výhled na jih
a na Beskydy je realizovaný širokým
pásovým francouzským oknem.

V malém podkroví jsou dva pokojíčky a pracovna
s galerií otevřenou do přízemí. 
Do patra teplo z kamen vždycky dorazí :-) 

Jižní pohled s pásovým francouzským oknem
a krytou terasou po celé šířce domu. 

Severní pohled se vstupní pavlačí, která
zároveň slouží jako pracovní a úložný
prostor a uložení dřeva na topení.

Řez je symetrický, dobře zateplený dům má
nizkoenergetický standard. Přesah střechy
kryje terasy, v létě stíní a v zimě
zve sluníčko dovnitř domu.  

Okna v západní fasádě jsou tvořena vnitřní
potřebou - okno do koupelny je pro dobrý výhled
v úrovni vany, okno v kuchyni je na výšku hrnce
nad kuchyňskou linkou.

Výhled na hory je konceptem
vnitřního uspořádání domu.

Ohnivé srdce domu.

Ilustrace Anežka Bauer Hájková

Každý z nás máme vzpomínku na chvíle, kdy jsme zcela zapomněli na okolní svět dokonale zaujati zíráním do ohně, pozorováním měňavých plamenů, červených uhlíků a hoření dřeva, nebo jiného materiálu, který v ohni proměňoval svoji podstatu.

Pokud zrovna nehořel Váš dům, byly to nejspíš chvíle pohody, odevzdání, pochopení, meditace ale zároveň vzrušení, naděje, tepla a lásky. Kolik obrazů rodinné pohody, domova, útočiště, pokoje, odpočinku v našem světě se vztahuje k ohni v krbu nebo ke kamnům?

Oheň hřeje, otevírá srdce, vytváří pocit bezpečí, upravuje jídlo, ohřívá dům, vaří čaj, připravuje horkou lázeň, vypráví pohádky, spaluje co bylo, spojuje, proměňuje, ukazuje pravdu. Živel ohně nemůže v domě v našich klimatických podmínkách chybět. V angličtině se řekne krb „hearth“ a slovo „heart“ znamená srdce. A úplně nejlepší je, vytvořit si zdroj tepla a ohně v domě přesně podle těch nejkrásnějších představ, které se nám při snění o ohnivém srdci domu vybaví :-)

Postavte si pořádná kamna rovnou uprostřed domu tak, aby se dalo sedět kolem nich i na lavici u nich, abyste mohli hledět do ohně nebo se opírat o sálající stěnu kamen, na kamnech ležet, na kamnech sušit. Ať jsou kamna pýchou a dominantou vašeho domu, aťsi zabírají místo, bez kamen by bylo ouvej :-) Dokonce znám případ, kdy jsou kamna dobře vidět v pokoji zprostředka zahrady. Tak to je tedy kompozice: zahrada, dům, oheň v kamnech...

Pokud budete budovat malý, kompaktní, dobře zateplený dům, budou vám k jeho vytopení jedna pořádná kamna stačit. K tomu, aby to fungovalo, je potřeba si uvědomit několik věcí. Za prvé: nejsou kamna jako kamna. Udělejme si nejprve v češtině pořádek. První obrázek, který se nám vybaví, když řekneme kamna budou pravděpodobně nějaká kamna, která máme na chalupě nebo chatě po rodičích, nebo po babičce, nejspíše Klubky nebo Petry. 

Osobní dům a rodová zahrada II.

Příklad postupného rozvoje rodinného bydlení
do vnějších prostor zahrady.

název těchto stránek je zároveň stručnou esencí nové filozofie stavění a vytváření přírodního životního prostoru člověka na Zemi. Zabýváme se navrhováním všech typů přírodních staveb, zejména hledáním nových forem rodinného bydlení. Dům vnímáme jako součást zahrady. Obytný prostor tvoříme z vnějšího přírodního a živého prostředí zahrady směrem dovnitř do domu. Vnější část obytného prostoru má tu výhodu, že je krásná, uzdravující, roste a obnovuje se sama a ještě ke všemu je prakticky zadarmo :-)

Rodová zahrada není místo jenom pro nejužší rodinu. V rodových zahradách vytváříme prostory také pro další generace, pro přátele, spolupracovníky a další členy rodiny, které nám život přinese. Rodina a rod jsou nerozpustitelné, živé, proměnlivé a nesmrtelné bytosti. Nové pojetí zahradního bydlení vytváří rozmanitý a flexibilní životní prostor, který umí zvládnout všechny rodinné změny, přírůstky i rozvětvení.

K ubytování celého rodu s životní dynamikou širší rodiny rodinný dům občas nestačí. Na druhou stranu pro začínající rodinu nebo pro rodiče, kterým vyletěly děti z hnízda bývá často zbytečně veliký, složitý a těžko přizpůsobitelný. Domy, které tvoříme, raději nazývám domy osobními, mateřskými, studiem nebo vejminkem nebo nějakými jinými přiléhavými jmény. Snažím se je navrhnout tak jednoduché, aby se náklady na ně nestaly pro rodinu břemenem. Máma, táta a dvě děti mohou pohodlně několik let žít v domečku o 50m2 zastavěné plochy.

Malé domy daleko lépe mění svoji funkci. Osobní dům, nebo atelier se spaním proměníte v dům pro hosty, bydlení pro nově založenou rodinu nebo třeba lesní školku prakticky bez jakýchkoliv úprav. Malé domečky se staví jednoduše, svépomocně, rychle a levně. A že je to moc prostorů na vytápění? Pokud jsou stavby nízkoenergetické, stačí k zatopení opravdu malá kamna, ve kterých se toho spálí málo. A kdo chce svůj dům, měl by umět udržovat svůj oheň. A stejně je energetická krize jenom obchodní trik. Na každý metr čtvereční Vaší zahrady dopadá v každém okamžiku průměrně 1kW sluneční energie a další energetické technologie se vyvíjí rychlostí světla :-)

Co se týče designu domu, snažím se být střídmý. Živému prostoru zahrady a kráse stromů a květin nelze konkurovat. A to mě inspiruje k propojení nové tradice měkké a voňavé práce s přírodními materiály s minimalistickými, chytrými a vtipnými tvary současné moderní architektury.

Desatero přírodní architektury podle Hájka

1. Životním prostředím člověka je příroda. Životním prostorem rodiny je zahrada. Vytvářím malé domky, otevřené a "dobře zasazené" do přírodní zahrady. Vyhýbám se drahým, do sebe uzavřeným vnitřním světům. 

2. Každý má právo na svoji zkušenost. Existuje mnoho správných řešení, nejenom jedna cesta. Respektuji různé požadavky na materiály, design i uspořádání obytného prostoru.

3. Stav jako jíš. Používám čisté, přírodní materiály, jednoduchou konstrukci v lidském měřítku, kterou lze realizovat svépomocně pohodovou, technicky nenáročnou prací. Nenavrhuji do obytných domů odpad za účelem recyklace. Recyklovat lze inteligentněji.

Deset principů tvorby zahrady jako životního prostoru

1. Kolik lidí, tolik světů, kolik zahrad, tolik zahradníků. Ekozahrada, biozahrada, permakultura, potravinová zahrada, relaxační nebo meditační zahrada, potravinová zahrada, babiččina zahrádka, rodová zahrada... Stejně jako při stavbě domu každý máme právo na vlastní zkušenost. Každý člověk tvoří jinou zahradu. Můžeme nasbírat informace a nechat si pomoci s nalezením hrubého principu nebo prostorového řešení, protože nám bohužel chybí zkušenosti. Ale reálnou zahradu si každý musí vykouzlit sám.

2. Dům není středem zahrady. Středem zahrady je nejkrásnější, energeticky nejsilnější místo, které nejspíše zformujete do podoby pobytového paloučku, skalní příznivci rodových statků toto místo nazývají prostorem Lásky. Palouček může být například travnatý prostor (malé místo, které kosíme kosou :-) stíněný našimi oblíbenými stromy, mezi které zavěsíme houpací síť. Dům (osobní domy) by pak měly být zázemím, pozorovatelnou tohoto prostoru. Z prostoru paloučku vstupujeme do domu francouzskými dveřmi na terase. Ze středu zahrady můžeme těmito dveřmi vidět oheň v rodinném krbu.

3. Každý má nárok na svůj prostor. Rodová zahrada může mít víc životních prostorů, středů i domů. Pokud na naší rodové zahradě hospodaří víc zahradníků nebo rodin, pak je zcela samozřejmé, že každý tvoří svůj svět. Ve větší zahradě je možné i potřebné vytvářet labyrint prostorů stejně dobře jako v kamenném městě (ostatně většina labyrintů je zahradních :-) Dejte v zahradě prostor lidem, stejně jako ho dáváte zelenině nebo ovocným stromům.