Lesní zahrady Na Babinách - rekultivace vojenského cvičiště

Návrh - klikni na obrázek
Motto: vážíme si přírody, chráníme ji, nepřestáváme žasnout a ptát se. Alena a Patrick Schnellyovi
Alena a Patrick se rozhodli zevrubně proměnit proměnit svůj život. Opouští úspěšnou kariéru mladých vzdělaných lidí, koupili 7hA pozemků bývalého logistického zázemí vojenského prostoru u Litoměřic včetně všech zátěží a složitostí s tím spojených. Žádáme společně o změnu územního plánu, jednáme se zástupci CHKO České středohoří, a zatím navrhujeme pro stavební úřad "přípustnou stavbu zemědělské prvovýroby" ...  

Průvodní zpráva:
Z historie pozemku: 
Působení člověka v této části českého Středohoří je datováno již kolem 12. století. Obec Babina tehdy byla součástí královského majetku, dále v 16. století spadala pod litoměřickou jezuitskou kolej. Patrně největšího rozmachu dosáhla ke konci 19. století s počtem obyvatel kolem 170. Obyvatelé se živili převážně zemědělstvím. K zásadnímu zlomu v životě obce dochází koncem druhé světové války, kdy je převážná část obyvatel pro svou německou národnost vyhnána nebo zabita. V  obci zůstalo pouze šest obyvatel a po válce se ji nepodařilo znovu dosídlit obyvateli z vnitrozemí. Již opuštěná ves zanikla v roce 1980, kdy se stala vojenským výcvikovým prostorem. Na přelomu 20. a 21. století je v souvislosti s rušením litoměřické posádky cvičiště
opuštěno. Historie pozemků v okolí bývalé obce v posledních deseti letech je nesena v duchu nevymezeného vlastnictví, dochází k jeho využívání různými zájmovými skupinami prostor je využíván majiteli čtyřkolek a terénních motocyklů a jsou zde  také  pořádány  koncerty  elektronické hudby. 

Naším záměrem je:   navázat  na  historické   působení  člověka  v této lokalitě. Rádi bychom se v duchu aktivit původního osídlení pokusili  o rekultivaci pozemku a  znovu zúrodnění půdy, která po staletí sloužila zemědělství a to zejména těmito aktivitami:  obnovením  původního  sadu  s využitím starých krajových odrůd, obnovením  zahrádek k částečné obživě, menším chovem ovcí a zpracováváním  jejich  produktů. Chceme  pěstovat  původní a krajové odrůdy, jsme zapojení  do  projektu  Gengel, jehož  cílem je, cituji:  „ uchování,  ekologické  pěstování  a  popularizace a využití starých a krajových odrůd kulturních rostlin a ochrana rozmanitosti života". Zároveň se chceme pokusit o život v krajině s minimální nebo žádnou ekologickou stopou. To bychom rádi dále popularizovali formou osvěty a vytvořením malého střediska ekovýchovy a také navázáním spolupráce se školami v oblasti. Z naší zkušenosti je nejlepší formou osvěty přímé zapojení dětí a mládeže do takových aktivit a to jak přímým obrazem, tak třeba pořádání svátků spojených s péčí o zemi jako jsou např. jarní buzení země nebo podzimní díkuvzdání.

Situace - klikni na obrázek
Stávající stav: Podle historické letecké mapy z roku 1954 bylo dotčené území před druhou světovou válkou komplet využíváno jako pole nebo sad. V době vojenského využívání sloužily plochy řešeného území jako zázemí vojenského cvičiště se zpevněnými plochami a technickými objekty, které byly zdemolovány. Podkladní souvrství staveb i zpevněných ploch, materiál z demolic a řada cest byly na pozemku zanechány. Rozsah ploch, které je potřeba zrekultivovat není zmapován a bude podrobněji stanoven během realizace lesních zahrad. Zhruba na polovině ploch se nachází sukcesní lesní společenství, na polovině chudá louka, která nemá humózní podklad.

Krajinotvorná koncepce:  Hledáme rovnovážný a přírodní způsob využití krajiny. Vycházíme z hypotézy, že předkové ještě před obdobím zemědělské exploatace krajiny na výdělek hospodařili pro vlastní potřebu na mýtinách, obklopených přirozeným lesem. Tato forma obdělávání země přinášela člověku harmonii s přírodní krajinou. Přirozený les (nikoliv dnešní dřevinová plantáž) ve svojí rozmanitosti poskytoval hospodářům ochranu před větrem, slunná i stinná místa, přirozenou stabilitu biotopů a malých záhonů a zahrádek a synergii ovocných stromů, pěstebních ploch i luk s lesními společenstvy rostlin i živočichů. Hodláme sukcesní sílu přírody využít k obnově potřebné vrstvy humusu a vytvoření stabilních biotopů o kterých si příroda sama rozhodne, a ke kterým jí napomůžeme vhodnou výsadbou a obděláváním na základě dlouhodobých pozorování. Všechny plochy budou poskytovat užitek jak lesu, zvěři, tak i člověku. Zapomněli jsme, že člověk je přírodní bytost a patří do přírody. A věříme, že nikoliv v investicích a technologickém řešení, ale ve vědomé symbióze člověka s čistě přírodními procesy a silami je cesta ke znovuvytvoření rovnováhy v krajině. Takový přístup k regeneraci člověkem poškozených ploch v tomto projektu nazýváme „lesní zahrady“. 

Legislativa: Současná legislativa koresponduje s technokratickým způsobem správy země. Konceptem vlády je zajištění nekonečného ekonomického růstu skrze investice do průmyslového rozvoje. Stejně tak se zachází s krajinou, dokonce i s ochranou přírody. Legislativa se zabývá nedotknutelností chráněných území a neustálým rozvojem urbanizovaných ploch. Všechny plochy jsou dnes napojovány na sítě technické infrastruktury a předpokládají investice a podporu průmyslových technologií. Hledáme selským rozumem cestu k obnově života člověka v krajině v souladu s přírodou bez závislosti na ekonomicko-průmyslovém komplexu. Nejsme rebelové, hledáme cestu k zodpovědnému hospodaření. Musíme dodržovat zákony. Jako první stavbu opět navrhujeme podle současné podoby územního plánu přípustnou "stavbu zemědělské prvovýroby"...

Čas a etapy: Tento projekt není investiční akce, která by se odehrávala v konkrétních termínech a rozpočtech. Máme určitý dlouhodobý, dá se říci generační záměr, který předkládáme spolu s návrhem první etapy, jejíž realizace nám umožní pozemek obdělávat a rekultivovat. Celková rekultivace ploch by vyžadovala desítky miliónů investic. Chceme jít cestou postupného studia, získávání poznatků a pozorování přírodních procesů. Nemá smysl rekultivovat plochy průmyslovým a technologickým způsobem, protože to vyžaduje další výrobu a energie a jenom roztáčí koloběh dalších ekologických zátěží. Je třeba hledat cestu k obnovení krajiny tím nejjednodušším způsobem, za podpory přírodních tvůrčích a samočistících sil.

Měřítko a kompozice ploch: Pracujeme s menšími, polyfunkčními celky. Sady kombinujeme s pastvinami a lesními větrolamy a zátišími, stavby se stromy a zahradami, úly. Vytváříme malá hospodářství oddělená přírodními celky. Pro pořádek zasvěcujeme místa různým profesím. Bylo by dobré vytvořit v rámci zázemí CHKO informační tabule a naučnou stezku po pozemku a v okolí s odbočkami do lesa a s informacemi o Českém středohoří i životě a práci člověka na místě. Součástí tvorby krajiny je zachování kompozičních a průhledových os, které budou vytyčeny na místě.

Voda: V současné době je přirozený vodní režim v zájmovém území významně ovlivněn předchozí činností jeho uživatele, využívající jej jako vojenské cvičiště. "Mikrosíť" povrchových vodotečí trvalých i občasných je ovlivněna účelovými zásahy do povrchu území, které nepříznivě ovlivňují rychlost jeho odvodňování se všemi doprovodnými erozními procesy. V rámci našeho záměru bychom rádi drobnými a postupnými úpravami terénu i sítě drobných vodotečí docílili zadržení povrchového odtoku vody tak, aby došlo k postupné obnově a ustálení přirozeného režimu srážkoodtokových a infiltračních procesů, ve svém důsledku příznivě ovlivňující vodní režim daného území. Dosáhnout tohoto cíle bychom rádi postupnou obnovou sítě drobných vodotečí na celé ploše zájmového území současně s vybudováním několika záchytných retenčních nádrží buď suchých nebo trvale nadržených ve vhodných lokalitách. Výsledkem by mělo být vybudování "mikrosítě" povrchových koryt doplněná o přirozené retenční prostory umožňující trvalý rozvoj místně příslušných společenstev rostlin i živočichů. Zároveň by takto měly být omezeny přívalové vody, které poškozují komunikace a které bez užitku z území odcházejí po srážkách odvodňovacím příkopem vedeným vedle místní veřejné komunikace podél západního okraje území.

Sady: pěstování původních odrůd ze semenáčků, obnova tradice rozmanitých druhů plodivých stromů, jeřábů, ořešáků apod. v symbióze s lesem a pastvinou nebo kulturami dalších plodin v podsadbě. Mladé stromy budou chráněny proti poškození zvířaty i zvěří. Sušení a skladování ovoce. Prioritou je vlastní spotřeba, uchování a sdílení původních odrůd a zpracování přebytků na prodej a na zimu.

Zahrádky: V historii patřila ke každé hájovně nebo nádraží zahrádka, která přilepšovala hajnému nebo přednostovi na živobytí. Podobně budeme mít v blízkosti staveb zeleninové zahrádky, sloužící pro radost a obživu lidí, obdělávajících plochy sadů, luk a lesa. Přebytky mohou být zpracovávány nebo prodávány, ale nejsou zdrojem získávání financí.

Les: Lesní plochy na pozemku mají za úkol stabilizovat a rekultivovat krajinu a necitlivé zásahy člověka do ní. Nebude se hospodařit na lesních parcelách ani se nebude do lesa investovat. Les bude udržován prořízkou v přírodní podobě. Vytěžené dřevo se bude zpracovávat jako palivové nebo stavební výhradně pro potřeby obdělávání ploch a lidí na místě. Součástí péče o les bude podpora zvěře ze zdrojů zemědělských ploch. Pokud věnujeme pozornost zvěři, včetně drobných divokých zvířat (tzv. škůdcům) pomáháme tím nastolit rovnováhu v krajině a nemusíme čelit výrazným škodám ze strany škůdců.

Energie.
Potřebné vytápění částí zemědělských objektů bude zajištěno kamny na dřevo. Elektřina bude získávána z ostrovního systému fotovoltaických panelů na střeše stodoly.

Odpady
Celý projekt je ukázkou vzorového přírodního hospodaření. Odpadní vody budou vznikat v minimální míře, protože se nebudou používat WC. Ostatní odpadní vody budeme dále třídit na žluté, šedé a kuchyňské. Biologický odpad bude likvidován kompostováním, šedé odpadní vody v kořenové čističce. Případný tříděný nebo směsný odpad budou odvezeny do nejbližšího sběrného dvora příslušného k obci.