Jak malé přírodní domy ve velkých přírodních zahradách pomáhají životnímu prostředí.

Někdy mám potřebu zachránit svět a tak běhám sem a tam, abych se zúčastnil správných akcí, podpořil správné věci a zasadil správný strom na správném místě. Nejsprávnější věc, kterou udělám, bude, když zůstanu u práce, která mě živí: navrhování malých přírodních domů ve velkých přírodních zahradách.

Čím takové domky mohou pomoci zlepšit stav ekosystému na Zemi? Tak pěkně po pořádku:

1. Malý domek zanechá menší ekologickou stopu než velký dům. Spokojíme-li se s menším vnitřním prostorem, který je ve větších přírodních zahradách vynahrazen velkou přírodní zahradou, venkovními strukturami na spaní, vaření, koupání stolování atd. můžeme objem i cenu domu snížit na méně než polovinu. V zimě budeme pěkně u kamen, v létě se rozběhneme do celé zahrady. Každá utracená koruna zanechá stopu nejen ve Vaší síle, ale i v ekosystému Země.

2. Domky postavené z přírodních materiálů nezanechávají - naopak - mažou uhlíkovou stopu. Jak je to možné? K výrobě klasických stavebních materiálů je potřeba mnoho energie, kterou dnes získáváme stále především z fosilních paliv nebo jádra. Naopak přírodní materiály jako je dřevo, vlna, konopí, sláma, len apod. do sebe kysličník uhličitý vážou přirozeným přírodním růstem. Ano, k opracování je zase potřeba energie, ale masa rostla z přirozené síly, přičemž pohltila CO2 a vydechla kyslík. Čím víc domů z přírodních materiálů, tím méně CO2 v atmosféře.

3. Malý domek nezůstane nikdy prázdný. Je to k nevíře, ale vypozoroval jsem, že klasický rodinný dům, který dnes stojí 5 – 10mil.Kč zůstává v mnoha případech poloprázdný. Stačí, aby děti vyletěly z hnízda. Kdo by bydlel v jednom domě s tchánem nebo tchyní? A to nemluvím o dalších životních změnách, včetně rozvodů, které – přiznejme si to – přicházejí. Mým snem je bydlení v osobních domech. V malých domcích pro jednoho nebo pro dva, které se jako vejminky dostavují do velké zahrady během života podle potřeby. Stane – li se, že jednoduchý, jednoprostorový domek opustí jeho obyvatel, lze ho bez jakýchkoliv úprav proměnit v domek pro rodiče, mladou rodinu, lesní školku, atelier, tělocvičnu nebo dílnu. A zase se bude míň stavět, přestavovat a přistavovat.

4. Bude – li náš domek stát ve velké zahradě, je možné vytvořit na polovině zahrady les, nebo vysázet jinou formu biomasy na topení, neřku – li na stavění. Myšlenka, že bychom měli žít v pasivních domech pochází z myšlenky, že nemáme jiný energetický zdroj, než fosilní paliva, která ubývají. Pokud se blížíme k absolutnímu zateplení domu, prudce nám stoupá jeho cena a ocitáme se u ekologické stopy měřitelné utrácením peněz podle bodu 1. Spokojíme-li se však s rozumným nízkoenergetickým standardem a věnujeme pozornost obnově lesů (také na naší zahradě) a budeme na domácnost nahlížet jako na energetický celek: dům – zahrada a dřevo pochopíme jako obnovitelný zdroj (což energetický štítek neuznává) nehrozí nám žádný energetický kolaps, ani environmentální katastrofa. Na jeden metr čtvereční povrchu země dopadá v naší zeměpisné šířce průměrně 1kW sluneční energie. Hektarový pozemek je sluneční elektrárnou o výkonu 10.000kW, nejlepším slunečním kolektorem i baterií je strom. Roste sám a má mnoho užitečných vedlejších účinků :-)

5. Bydlení v přírodních zahradách vede k lokání soběstačnosti, ke spokojenosti (měně se cestuje, méně se utrácí), ke zdraví, ke zvyšování biodiverzity (přírodní zahrada s jedlým lesem, větrolamem a jezírkem je cenný přírodní biotop). Kéž bychom mohli proměňovat pole v přírodní zahrady. V naší zemi máme 5mil.hA zemědělsky obdělávané půdy a 10mil. lidí. Teoreticky by nás plocha polí měla skvěle ubytovat i uživit a ještě nám dát dřevo na topení a stavění. A ještě by mohly vznikat nové plochy divočiny a lesů – jeden hektar pro dva lidi je moc. A nemyslete si, že by byla všude vesnice. Spíš by byl všude les. A proč by lidé nemohli žít v lese.

6. Budeme – li topit dobrými kamny na dřevo umístěnými v srdci domu bez dalších rozvodů tepla, kamny, která září do prostoru domu a nevyrábějí přehřátý vzduch na rozdíl od radiátorů pod okny, (radiátory ohřívají obvodovou stěnu a vyrábějí přehřátý vzduch nasycený párou, který vytváří potíže s kondenzací ve stěnách) – spálíme méně dřeva, prodloužíme životnost domu a otužíme zdraví člověka.