Čím takové domky mohou pomoci zlepšit stav ekosystému na Zemi? Tak pěkně po pořádku:
1. Malý domek zanechá menší
ekologickou stopu než velký dům. Spokojíme-li se s menším vnitřním
prostorem, který je ve větších přírodních zahradách vynahrazen velkou přírodní
zahradou, venkovními strukturami na spaní, vaření, koupání stolování atd.
můžeme objem i cenu domu snížit na méně než polovinu. V zimě budeme pěkně
u kamen, v létě se rozběhneme do celé zahrady. Každá utracená koruna
zanechá stopu nejen ve Vaší síle, ale i v ekosystému Země.
2. Domky postavené
z přírodních materiálů nezanechávají - naopak - mažou uhlíkovou stopu. Jak
je to možné? K výrobě klasických stavebních materiálů je potřeba mnoho
energie, kterou dnes získáváme stále především z fosilních paliv nebo
jádra. Naopak přírodní materiály jako je dřevo, vlna, konopí, sláma, len apod.
do sebe kysličník uhličitý vážou přirozeným přírodním růstem. Ano,
k opracování je zase potřeba energie, ale masa rostla z přirozené
síly, přičemž pohltila CO2 a vydechla kyslík. Čím víc domů z přírodních
materiálů, tím méně CO2 v atmosféře.
3. Malý domek nezůstane nikdy
prázdný. Je to k nevíře, ale vypozoroval jsem, že klasický rodinný dům,
který dnes stojí 5 – 10mil.Kč zůstává v mnoha případech poloprázdný. Stačí,
aby děti vyletěly z hnízda. Kdo by bydlel v jednom domě s tchánem
nebo tchyní? A to nemluvím o dalších životních změnách, včetně rozvodů, které –
přiznejme si to – přicházejí. Mým snem je bydlení v osobních domech. V malých
domcích pro jednoho nebo pro dva, které se jako vejminky dostavují do velké zahrady
během života podle potřeby. Stane – li se, že jednoduchý, jednoprostorový domek
opustí jeho obyvatel, lze ho bez jakýchkoliv úprav proměnit v domek pro
rodiče, mladou rodinu, lesní školku, atelier, tělocvičnu nebo dílnu. A zase se
bude míň stavět, přestavovat a přistavovat.
4. Bude – li náš domek stát ve velké
zahradě, je možné vytvořit na polovině zahrady les, nebo vysázet jinou formu
biomasy na topení, neřku – li na stavění. Myšlenka, že bychom měli žít
v pasivních domech pochází z myšlenky, že nemáme jiný energetický
zdroj, než fosilní paliva, která ubývají. Pokud se blížíme k absolutnímu zateplení
domu, prudce nám stoupá jeho cena a ocitáme se u ekologické stopy měřitelné
utrácením peněz podle bodu 1. Spokojíme-li se však s rozumným
nízkoenergetickým standardem a věnujeme pozornost obnově lesů (také na naší
zahradě) a budeme na domácnost nahlížet jako na energetický celek: dům – zahrada
a dřevo pochopíme jako obnovitelný zdroj (což energetický štítek neuznává)
nehrozí nám žádný energetický kolaps, ani environmentální katastrofa. Na jeden
metr čtvereční povrchu země dopadá v naší zeměpisné šířce průměrně 1kW
sluneční energie. Hektarový pozemek je sluneční elektrárnou o výkonu 10.000kW,
nejlepším slunečním kolektorem i baterií je strom. Roste sám a má mnoho
užitečných vedlejších účinků :-)
5. Bydlení v přírodních
zahradách vede k lokání soběstačnosti, ke spokojenosti (měně se cestuje,
méně se utrácí), ke zdraví, ke zvyšování biodiverzity (přírodní zahrada
s jedlým lesem, větrolamem a jezírkem je cenný přírodní biotop). Kéž
bychom mohli proměňovat pole v přírodní zahrady. V naší zemi máme 5mil.hA
zemědělsky obdělávané půdy a 10mil. lidí. Teoreticky by nás plocha polí měla
skvěle ubytovat i uživit a ještě nám dát dřevo na topení a stavění. A ještě by
mohly vznikat nové plochy divočiny a lesů – jeden hektar pro dva lidi je moc. A
nemyslete si, že by byla všude vesnice. Spíš by byl všude les. A proč by lidé
nemohli žít v lese.
6. Budeme – li topit dobrými
kamny na dřevo umístěnými v srdci domu bez dalších rozvodů tepla, kamny,
která září do prostoru domu a nevyrábějí přehřátý vzduch na rozdíl od radiátorů
pod okny, (radiátory ohřívají obvodovou stěnu a vyrábějí přehřátý vzduch
nasycený párou, který vytváří potíže s kondenzací ve stěnách) – spálíme
méně dřeva, prodloužíme životnost domu a otužíme zdraví člověka.
